Nepřímý úmysl

Vážené čtenářky, vážení čtenáři.

V tomto díle bych Vám chtěl trestní právo přiblížit na konkrétním případě. Pokud sledujete zpravodajství, tak jste si pravděpodobně v nedávné době všimli kauzy, kdy jistý řidič byl za vytlačení dodávky ze silnice označen za pachatele trestného činu vraždy ve stádiu pokusu.

Dokážeme si jistě představit nervózního, agresivního řidiče, zažívajícího úzkostné stavy v důsledku provozu na silnicích a jeho naprosto neadekvátní reakci, kdy začne najíždět na cizí vozidlo a vytlačovat jej.

Tímto příspěvkem nehodnotím stav, který nastal. Dále předkládám právní rozbor ryze z pohledu právní terminologie a teorie trestního práva.

V těchto případech lze obecně pochybovat o tom, že tato osoba zároveň chtěla osoby ve vytlačované dodávce svým jednáním úmyslně zavraždit.

Avšak trestní právo při posuzování jednání určité osoby zná i tzv. nepřímý úmysl, který popisujeme jako situaci, kdy pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.

Vztaženo k naznačenému případu, tedy situace, kdy řidič věděl, že vytlačením jiného auta na svodidla může následnou havárií a zraněními způsobit smrt osob, avšak jednal bez ohledu na takovou vědomost.

Závěrem dodávám, že posuzování způsobu zavinění pachatele trestného činu soudy je otázkou v mnohých případech složitou, vždyť kdo může skutečně vědět a přesvědčivě říct, co ten který chtěl svým jednání způsobit a jak hluboce si v ten okamžik uvědomoval, jaké následky jeho jednání může mít.