Katalog výživného

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

tento díl se bude věnovat rodinnému právu, a to konkrétně úpravě vyživovací povinnosti.

Pod pojmem výživné si nejčastěji představíme peněžní plnění určené pro děti, které platí otcové matkám svých dětí, tzv. alimenty. Výživné má však i další podoby. Pojďme si je přiblížit.

Na úvod je vhodné zmínit, že „Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.“ U výživného vždy také individuálně posuzujeme možnosti a schopnosti osoby povinné k placení výživného.

Výživné mezi manželi. Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu stejné hmotné a kulturní úrovně. Požadavek, aby manželé měli stejnou životní úroveň, je zdůvodněn jejich stejným postavením v manželství, v rodině a společnosti a vyplývá i z jejich stejných práv a povinností.

Výživné mezi rozvedenými manželi. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat. Pokud se bývalí manželé nedohodnou na výši výživného a době, po kterou bude výživné poskytováno, pak by se měl ten z manželů, který výživné požaduje obrátit na soud. Nárok na výživné mezi rozvedenými manželi však zanikne poskytnutím jednorázového odbytného.

Výživné rodičů k dětem. Podle zákona má být životní úroveň dítěte v zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Z toho plyne závěr, že čím větší příjem či majetek rodiče mají, tím vyšší výživné má být poskytováno dítěti. Podle zákona lze za odůvodněné potřeby dítěte též považovat tvorbu úspor. Lze se tedy jednak domáhat, aby rodič přispíval na výživu a zároveň ukládal na spořicí účet nezletilého pravidelně určenou částku. Tato částka pak může být dítěti vyplacena po nabytí zletilosti.

Výživné mezi předky a potomky. Zákon stanoví, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Než se však s žádostí o výživné obrátíte na příbuzenstvo, vězte, že rodiče mají vůči dítěti vyživovací povinnost před prarodiči a bližší příbuzní před vzdálenějšími.

Výživné neprovdané matky. Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni mateřská dovolená.

Právo na výživné z pozůstalosti. Toto oprávnění je v našem právním řádu novinkou. Opravňuje za určitých podmínek nepominutelného dědice či pozůstalého manžela na poskytování výživy – zaopatření z pozůstalosti, pokud se mu ji nedostává a pokud není schopen sám se živit.

Katalog výživného pak uzavírá výživné mezi registrovanými partnery, které je koncipováno obdobně jako u manželů, s možností určení výživného i po zrušení partnerského soužití, podobně jako v případě výživného mezi rozvedenými manželi. Tato vyživovací povinnost je upravena samostatně, a to v zákoně o registrovaném partnerství.