Založení „firmy“ rychleji a levněji?

Vážené čtenářky, Vážení čtenáři,

nový občanský zákoník a související zákony se dotýkají nejen občanských, ale také obchodních záležitostí. Jednou z takových je existence obchodních společností, resp. lidově řečeno „firem“.

Pohlédneme-li na firmy náhledem teorie, tak ke skutečnému „získání firmy“ je nutno provést její založení a vznik. Fáze založení zjednodušeně znamená sepsání společenské smlouvy. Fáze vzniku pak nastává zápisem do veřejného rejstříku.

Tolik k právní teorii. Prakticky tedy je nutno dosáhnout k založení obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným „s.r.o.“) sepsání formálních úkonů a předně zápisu do obchodního rejstříku. A právě o takovém zápisu do obchodního rejstříku si dnes povíme, neboť zákon dává možnost volby a existují způsoby, jak při tomto zápisu ušetřit či „získání firmy“ dosáhnout rychleji.

Obchodní rejstřík je veden u Krajských soudů, přičemž zápisy do rejstříku prováděl doposud pouze soud samotný. Nově však je možné, aby zápis provedl vedle soudu také notář.

Podíváme-li se na nutnosti a poplatky za „založení firmy“ dříve a dnes, lze dospět k tomuto.

Za předchozí právní úpravy si zakladatel s.r.o. objednal právní služby (mimo jiné k přípravě podkladů, k zajištění listin, k doporučení toho, jakou formu společnosti zvolit, jakou strukturu a podobně), notářské služby (k osvědčení skutečností a společenské smlouvy) a dále šel na soud (k přijetí návrhu na zápis do obchodního rejstříku, jeho provedení a úhradu soudního poplatku).

Dnes je možné zvolit cestu novou, a to s využitím právních služeb a notářských služeb. Je možné vynechat kontakt se soudem a dosáhnout existence obchodní společnosti pouze se zapojením advokáta a notáře.

Jaké jsou rozdíly a případné výhody? Jednou z hlavních může být časová úspora. Je obecně známo, že soudy jsou zahlceny, mnohdy nejsou dodržovány předepsané lhůty a čekání na zapsání do obchodního rejstříku se tak může protáhnout. O to více, když jsou využívány služby tří subjektů (advokát, notář a soud), které se musí tzv. sladit.

Notář oproti soudu může svým online přístupem provést zápis téměř okamžitě, po doložení příslušných listin. Zákon říká „bez zbytečného odkladu“. Úspora času je zřejmá a notáři ji potvrzují.

Dalším rozdílem může být finanční úspora. Zákon o soudních poplatcích stanoví rozdílné poplatky za zápis shodné skutečnosti u notáře a u soudu. Lze citovat, že za tzv. prvozápis akciové společnosti notář vybere poplatek 8.000,- Kč oproti soudu s 12.000,- Kč. U společnosti s ručením omezeným je tomu u notáře 2.700,- Kč oproti soudu s 6.000,- Kč.

Při placení poplatků notáři a soudu je dále vhodné zmínit, že u soudu je možné platit některé poplatky kolky, kdežto u notáře kolky platit nelze. Z pohledu běžného občana však tento rozdíl nepovažujeme za významný, neboť ve většině případů je možnost platby penězi preferována oproti nutnosti nákupu kolků k placení.

V neposlední řadě je nutno uvést, že markantní rozdíl mezi poplatky notáře a soudu se mírně srovnává tím, že u notáře platíme také odměnu za jeho činnost a případně cenu notářského zápisu o osvědčení a DPH. Úhrada u notáře i s těmito odměnami ve většině případů nedosahuje výše poplatků při soudním zápisu a bývá tak výhodnější.

Taková časová a finanční úleva pak bezpochyby byla úmyslem zákonodárce, když přijímal příslušné zákony, které umožňují zápisy v součinnosti s notářem.

Závěrem konstatuji, že je na každém zakladateli obchodní společnosti (a.s., s.r.o. a další), kterou cestu zvolí. Oba způsoby jsou možné, každý může mít svou výhodu. Zákon o soudních poplatcích s novelizovanými sazbami shodně jako zákon o veřejných rejstřících s úpravou pro notářský zápis do obchodního rejstříku je účinný od 1. 5. 2015. Důležité je vědět, že zde možnost volby existuje a při správném použití může přinést úsporu.

Vždy v tomto doporučuji konzultaci s odborníkem, aby následně vzniklá „firma“ plnila účel, se kterým je zakládána.