Na co si dát pozor při přepisu vozidla

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

v tomto díle bych chtěla poukázat na právní úpravu zápisu změny vlastníka silničního vozidla v případě prodeje ojetého vozidla. Zcela běžný prodej ojetého vozidla může způsobit prodávajícímu nepříjemné komplikace. Již více než rok je účinná novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která, žel, nereflektuje potřeby praxe a i přes sliby zákonodárců se dodnes nepodařilo odstranit její neduhy.

Aby došlo k zápisu nového vlastníka vozidla do registru silničních vozidel, je potřebné podat žádost. Dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích žádost podávají dosavadní vlastník (prodávající) a nový vlastník (kupující) společně. Oba se však můžou domluvit, že přepis provede buď prodávající, nebo kupující. V takovém případě je potřebné, aby jeden druhému udělil plnou moc k zastoupení při podání žádosti. Plná moc musí být písemná a opatřena úředně ověřeným podpisem.

Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích stanoví k podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla lhůtu 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva.

Nedojde-li však k podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla včas, dopustí se fyzická osoba přestupku, za nějž hrozí pokuta ve výši až do 50.000 Kč a v blokovém řízení pokuta ve výši do 5.000 Kč.

A právě v tomto okamžiku se dostáváme k jádru problému. Pokud se prodávající s kupujícím dohodnou, že podají žádost společně, prodávající nemá jistotu, že se kupující na příslušný úřad dostaví. Stejně tak, udělí-li prodávající kupujícímu plnou moc k podání žádosti. Prodávající přitom nedisponuje žádnými prostředky, jak se po kupujícím domoci přepisu vozidla.

Nepomůže ani policie. Pokud by se totiž prodávající rozhodl zajít na policii a oznámit spáchání přestupku, kterého se měl dopustit kupující tím, že neoznámil změnu vlastníka vozidla, udal by i sám sebe a hrozila by mu pokuta. A i přes uhrazení uložené pokuty by byl prodávající nadále veden v registru vozidel.

Ze začarovaného kruhu pomůže prodávajícímu jedno – ostražitost. Prodávající musí přebrat iniciativu a nechat kupujícího, aby mu udělil plnou moc s úředně ověřeným podpisem již při koupě vozidla a podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla osobně.

Naději prodávajícímu může přinést i kvalitní text kupní smlouvy. V tomto případě ale pozor – sjednání povinnosti kupujícího přepsat vozidlo na sebe samo o sobě nepomůže. Bude potřebné sjednat si pro případ porušení takové povinnosti smluvní pokutu. I tu však prodávající musí počítat s tím, že smluvní pokuta sice bude působit na kupujícího motivačně, nemusí ale znamenat, že kupující vozidlo na sebe skutečně přepíše. A prodávajícímu nezbude, než se obrátit na příslušný soud se žalobou na zaplacení smluvní pokuty. Přesto ani tato cesta najisto neznamená, že v registru vozidel bude svítit jméno kupujícího.

Tento díl bych ráda ukončila římskou právní zásadou vigilantibus iura skripta sunt, tedy že právo náleží bdělým. Tato zásada stručně vystihuje řešení výše popsaného problému. Nelze pochybovat o tom, že vezme-li prodávající zápis změny vlastníka vozidla do vlastních rukou, kdy mu kupující udělí plnou moc s úředně ověřeným podpisem, vyhne se v případě nesoučinnosti kupujícího komplikacím i případně uděleným pokutám.