Kácím, kácíš, kácíme anebo stromy právě vegetují

Vážené čtenářky, Vážení čtenáři,

dnes se společně podíváme na problematiku sousedských vztahů a kácení či ořezávání stromů.

Nový občanský zákoník („NOZ“) se této oblasti věnuje. Můžeme ji rozdělit na dva okruhy – přesah sousedova stromu či keře, anebo kácení vlastního stromu.

Nejprve k přesahům od souseda. Pakliže soused má v blízkosti mého pozemku vzrostlý strom, který svými větvemi přesahuje přes plot na mou zahradu, mohu se tomu bránit.

Zákon v ust. § 1016 však vyžaduje následující podmínky:

• Je nutno souseda nejprve písemně vyzvat, aby větve odstranil sám.
• Strom, větve či případně kořeny působí škodu nebo jiné obtíže. Škoda či obtíže jsou závažnější než zájem na zachování stromu v původní podobě.

Vznik škody či jiných obtíží je důležitou podmínkou a je nutno, aby tyto obtíže byly určité intenzity.

Pokud jsou obě podmínky splněny, pak mohu podle § 1016 NOZ šetrně a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve.

Vhodnou roční dobou se zpravidla chápe období vegetačního klidu – tedy přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

Vegetační klid obvykle trvá od začátku listopadu do konce března. Ovšem dle prohlášení Ministerstva životního prostředí pro rok 2014 byl typický „razantní nástup letošních rekordně teplých dní a tuto obligátní dobu zkrátil. Stromy se prokazatelně chystají na nové olistění a rozkvět, ptáci začínají hnízdit.“

Závěrem tedy plyne, že prosincové až únorové období je tedy vhodné k případnému vyzývání sousedů a odstraňování přesahů.

Současně odstraňujeme vždy tak, aby nedošlo k nadbytečnému zásahu do života daného stromu, života ptáků a podobně.

Odlišná situace je u přesahů částí jiných rostlin (například popínavých rostlin). Zákon zde nevyžaduje vznik škody či obtíží, ale již samotný fakt, že rostlina přesahuje, opravňuje vlastníka pozemku „bez dalších omezení“ šetrně přesahující část odstranit.

Nyní se podíváme na kácení vlastních stromů.

Prvně je nutno uvést, že se věnujeme mimolesním pozemkům. Lesní pozemky jsou upraveny zvlášť zákonem o lesích.

Tuto problematiku upravuje zákon o ochraně přírody a krajiny, a dále vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 189/2013 Sb.

Pokácení stromu, byť je v soukromém vlastnictví na soukromém pozemku, je zakázáno u: významných krajinných prvků, stromořadí, památných stromů.

Pokácení stromu je naopak obecně povoleno u:

• Dřevin s obvodem kmene do 80 cm ve výšce 130 cm.
• Zapojených porostů dřevin do 40 m2 (tradičně keře).
• Dřevin pěstovaných na plantážích dřevin.
• Dřevin rostoucích v zahradách.

U ostatních případů je nutno žádat povolení orgánu ochrany přírody.

Čtvrtý bod uvádí dřeviny na zahradě. Zahradou zákon chápe „pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti.“ Nejedná se tedy zpravidla o zahrádkářské osady.

Řekli jsme si tedy, že na zahradě je možno ve většině případů pokácet strom, a to bez nutnosti žádat o povolení. Otázkou však je jak a kdy?

Vyhláška říká, že „Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.“ Uvedené chápeme tak, že kácet v době vegetace není zakázáno, pouze doporučeno. Nicméně kácením stromů mohou být dotčeny i jiné zájmy chráněné tímto zákonem, např. ochrana ptáků (zákonem je zakázáno úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků, vyrušovat ptáky zejména během rozmnožování a odchovu mláďat) nebo ochrana biotopů zvláště chráněných druhů.

Závěrem pro odlehčení uvedu doporučení: S blížícími se Vánocemi zajišťujeme vánoční stromečky. I přes aktuální období vegetačního klidu, nekácejme stromečky sousedům ani volně v lese. Zákon k tomuto nesměřuje.

V dalších dílech seriálu si povíme, jak se bránit případným přesahům staveb, kam řadíme také sousedův balkón a jiné části staveb.