Babičko, kde jsi?

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

následující příspěvek se bude věnovat právu rodinnému. Zaměřím se na popis a možné řešení situace, kdy je dítěti upíráno právo na rodinný život.

Nejednou jsem si v praxi vyslechl stížnost na rodinné poměry, kdy například rodiče vyčítali svým dětem, že se nevidí s vnoučaty, že vnoučata ani neví, že nějaká babička a dědeček existují, že by vnoučata měla trávit s prarodiči více času. S hlubokým pochopením jsem vždy tyto smutné příběhy vyslechl a snažil jsem se apelovat na to, aby se účastníci nevyvážených rodinných vztahů dohodli a pokusili se o nápravu v rámci rodiny, bez ingerence třetích osob v podobě sociálních pracovníků či soudů.

Ne vždy se však podaří věc vyřešit smírně. To je pak nutné obrátit pozornost k zákonu. Ve výše uvedených a jim podobných případech konkrétně k ustanovení § 927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Uvedené ustanovení říká, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.

U výše uvedeného ustanovení zákona stojí za povšimnutí, že přiznává právo na styk s dítětem jak osobám příbuzným, tedy osobám spojeným pokrevním poutem, nebo osvojením, tak i osobám, které s dítětem navázaly pouze sociální vztah, např. bývalý druh matky, který nezletilého po určitou dobu vychovával ve společné domácnosti. Tento posun se v našem právním řádu projevuje od účinnosti nového občanského zákoníku, tedy od 01. 01. 2014.

Obrátí – li se dotčená osoba se svým právem na styk s nezletilým dítětem na soud, nemusí nutně žádat pouze styk v podobě návštěvy, či vycházky, ale může se domáhat rovněž styku ve formě pravidelné komunikace, ať už telefonické, emailové, nebo i prostřednictvím skype.

Příslušný soud bude muset vzít do úvahy mimo jiné i to, zda přisouzení styku dítěte s osobou, která se o toto své právo ubírá, je v nejlepším zájmu dítěte, zda dítě má k této osobě pozitivní vztah, zda tato osoba bude mít na dítě pozitivní vliv a například i to, zda tato osoba v minulosti o dítě, byť částečně, pečovala.